Svatopluk Voděra

(16.2.1936 Třemošná –  24.1.2001 Praha)

Narodil se v Třemošné u Plzně. Po studiu na měšťanské škole a reálce v Plzni vystudoval v letech 1954—1960 v Praze na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Již v době studia pracoval jako pomocná vědecká síla, návazně spolupracoval s prof. Oldřichem Dostálem při výzkumu lidové architektury. Tento start trvale předurčil jeho kariérní zaměření na témata spojená se stavebním dědictvím, s důrazem na lidovou architekturu. Již v roce 1963 se účastnil metodické práce při muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, se studenty zaměřovali lidové stavby v terénu a již v 60. letech 20. století propagoval myšlenku památkových rezervací ve vesnicích.

Svatopluk Voděra (vlevo) s fotografem Karlem Vronským;
Wawel v Krakově (začátek 60. let 20. stol.).

Jádrem jeho působnosti byla pedagogická činnost na FAPS, doplňovaná zkušenostmi z vědecké i projekční a teoretické činnosti. Významně přispěl k etablování předmětu „Rekonstrukce a ochrana památek“ a prvního postgraduálního kurzu na ČVUT s názvem „Historie architektury a památková péče“, který významně obohatil profil absolventů školy, tehdy výrazně orientované na novodobé a typizované stavebnictví. Zasadil se o to, že absolventi oboru architektura povinně absolvovali semestr s rekonstrukčním projektem a řadu studentů trvale nasměroval k lásce k architektonickému dědictví a ohledu k němu.

Svatopluk Voděra v kanceláři na ČVUT (80. léta 20. stol.).

Po změně režimu byl jako autorita zvolen hned v prosinci 1989 děkanem Fakulty architektury, od února 1990 vedoucím katedry teorie, vývoje a rekonstrukcí architektury, od roku 1991 působil jako prorektor ČVUT. Ve složité situaci 90. let založil na Fakultě stavební katedru základů architektury, na kterou přešla postupně řada významných pedagogů tehdejší FA a postupně se rozvinul samostatný obor Pozemní stavby a architektura na FS ČVUT.
Odešel náhle dne 24. ledna 2001, krátce před svými 65. narozeninami.

Kariérní postup Svatopluka Voděry byl v letech normalizace uměle zdržován, habilitace byla umožněna až v roce 1974 a docentem byl jmenován v roce 1980. Po změně režimu byl jako autorita zvolen hned v prosinci 1989 děkanem Fakulty architektury, od února 1990 vedoucím katedry teorie, vývoje a rekonstrukcí architektury, od roku 1991 působil jako prorektor ČVUT.
V roce 1997 byl jmenován profesorem. Působil v řadě funkcí ve Svazu československých architektů, od 90.let v řadě grémií, zejména s vazbou na obnovu památek, včetně nově sestavené Rady MK ČR pro památkovou péči. V roce 1996 mu byla při příležitosti 60. narozenin udělena „Zlatá cena ČVUT“.

Kromě studijních materiálů pro výuku tvoří hlavní odkaz prof. Voděry knihy věnované lidové architektuře, připravené společně s Jiřím Škabradou (Vesnické stavby a jejich úprava, 1975 a Jihočeská lidová architektura, 1985, s řadou zobecňujících exkurzů nad rámec tohoto regionu).
V polovině 90. let 20. století připravil dokumentaci pro vesnici Holašovice, na základě které byla zapsána na Seznam světového dědictví.

Holašovice (České Budějovice) čp. 1—4. Průčelí usedlostí a chalup na východní straně návsi. Kresba Svatopluk Voděra.

Paralelně s odbornou činností napomohl popularizaci tradičních metod oprav lidových staveb v éře chalupaření, jak sérií článků v časopisech, tak v televizních seriálu Chalupy a my.

Svatopluk Voděra při opravě vlastní chalupy ve Svojkově;
foto Karel Kuča 1992.

Byl členem týmu, který v 60. letech 20. století připravil obsáhlý vývoj historických měst v Československu pro zařazení do celoevropského encyklopedického přehledu E. A. Gutkinda, vzápětí uplatněné v národní publikaci Československá historická města.

Po listopadové revoluci byla úspěšná publikace Pražská architektura – významné stavby 11 století (s Jaroslavou Staňkovou a Jaroslavem Staňkem), vydaná ve čtyřech jazykových verzích, krátce na to Praha gotická a barokní (s J. Staňkovou, 2001); oblíbená je dosud srozumitelná učebnice pro střední školy Architektura v proměnách tisíciletí (se stejnými partnery a Rudolfem Pošvou, vyšla až v roce 2005). Mnohočetná byla projektová činnost po celý profesní život, včetně účastí v soutěžích a nejrůznějších odborných grémiích.

Publikace:

Ilustrace / publikovaná zaměření:

Literatura a prameny:

 

Aktualizováno: 17/02/2026 15:44

Prostorový informační systém SOVAMM