Mravín – návrh VPZ

Vesnička Mravín (okr. Chrudim) situovaná ve východních Čechách cca 7 km od Vysokého Mýta může být zájemcům o vesnické stavitelství již známá. V roce 2012 zde byl zpracován plošný průzkum vesnice, který byl publikován v časopise Průzkumy památek (II/2013, s. 67-82). SOVAMM po zralé úvaze podal v lednu 2017 návrh na prohlášení vesnice Mravín za VPZ, neboť se nyní může zdát, že se vesnickým památkovým zónám blýská na lepší časy díky prohlášení nových VPZ (Kačerov v roce 2016 a Pavlovice v roce 2017).

Pokusíme se zde ve stručnosti shrnout a ukázat hodnoty této vesnice, které vedly k podání návrhu. Mravín představuje kvalitně dochovaný sídlištní útvar reprezentující menší zemědělskou vesnici návesního typu v dochované podobě z 19. století. Vesnici zůstala cenná sevřenost bez rozdrobenosti zastavění do krajiny s kvalitním dochovaným krajinným rámce, s volnými zemědělskými plochami, s navazujícími zahradami, sady a sítí cest. Stavební fond vesnice reprezentuje řada zděných budov pocházejících převážně z devatenáctého století. Zástavba vesnice nepředstavuje výjimečné stavby, ale běžné hmotově tradiční objekty, které v návaznosti na dochovaný půdorys vesnice vytvářejí kvalitní a hodnotné vesnické prostředí. Prostředí, které nám v posledních letech nenávratně mizí.

Pozůstatkem středověkého vysazení vesnice je půdorys a tvar návesního jádra, který zůstal v nezměněné podobě zachován dodnes. Uprostřed návsi leží vodní nádrž vyzděnou z pískovcových kvádrů, jejíž dnešní tvar je totožný s tvarem zachyceným na mapě stabilního katastru. Půdorys vesnice tvoří náves obdélníkového tvaru s usedlostmi uspořádanými po obvodu severní, jižní a východní strany návsi a na západní straně s domkářskou zástavbou. Rozložení usedlostí zachovává předbělohorskou strukturu sídla, kterou potvrdil provedený archivní průzkum. Oproti obecnému vývoji českých vesnic ve 20. a 21. století nedošlo v Mravíně k nevhodné výstavbě nebo k plošným demolicím, které by narušily historickou strukturu vesnice. Velká část zástavby je v současnosti dochována v autentickém stavu a dílčí nevhodné zásahy lze považovat za rehabilitovatelné.

K charakteristickým rysům zástavby patří hmota domů, kde domy jsou řešeny jako zděné, přízemní stavby s tradiční sedlovou střechou, situované ve štítové orientaci. Charakteristické je zde materiálové řešení staveb, kde u zdiva dominuje místní opuka a u střešních krytin pálená taška, nejčastěji bobrovka, což je dáno blízkostí Vysokého Mýta a zdejších cihelen. Ve vesnici zůstaly zachovány záhumenicové zahrady a ovocné sady navazující na usedlosti v rozsahu zachyceném mapou stabilního katastru. Také síť cest zaznamenaných již mapou prvního vojenského mapování do dnešních dnů se zachovala téměř beze změn, včetně materiálového řešení některých částí cest v intravilánu (dochované štětování úvozových cest, dláždění cest na návsi žulovou kostkou z poč. 20. století).

Položení vesnice na úpatí vrchu Hradisko a Vraclavského hřbetu zajišťuje kvalitní dálkové pohledy na samotnou vesnici a i z ní. Při dálkových pohledech na Mravín od jihu a západu se ukazuje hmotová gradace staveb korunovaných malebnou střešní krajinou. Dálkové pohledy z vrchu Hradisko jižním a západním směrem nabízejí prohlídku vesnické krajiny bez novodobé narušující zástavby s vystupující dominantou poutního kostela v Luži.

Část obyvatel ve vesnici si hodnoty svého sídla uvědomuje a snaží se o jeho zachování. Ať návrh na prohlášení VPZ bude posouzen jakkoliv, přejeme Mravínu mnoho zdaru v jeho dalším vývoji a ve snaze o zachování kvalitního vesnického prostředí!