Vesnička Mravín (okr. Chrudim) situovaná ve východních Čechách cca 7 km od Vysokého Mýta může být zájemcům o vesnické stavitelství již známá. V roce 2012 zde byl zpracován plošný průzkum vesnice, který byl publikován v časopise Průzkumy památek (II/2013, s. 67-82). SOVAMM po zralé úvaze podal v lednu 2017 návrh na prohlášení vesnice Mravín za VPZ, neboť se nyní může zdát, že se vesnickým památkovým zónám blýská na lepší časy díky prohlášení nových VPZ (Kačerov v roce 2016 a Pavlovice v roce 2017).
V pořadí již třetím článkem, ke kterému se ze Zpráv památkové péče 2016/2 vracíme, je článek věnovaný obnově sušárny ovoce v usedlosti čp. 12 v Zálší (okr. Ústí nad Orlicí). V tabulce ilustrací najdete řadu fotografií, které se do ZPP nedostaly a jimiž tesařský mistr David Stejskal dokumentoval průběh obnovy.
Dalším článkem, ke kterému se ze Zpráv památkové péče 2016/2 vracíme, je Requiem za hospodářské dvory. V tabulce ilustrací najdete řadu dvorů, které se do ZPP nedostaly. A to ještě nejsou všechny. Jako dvůr Velká Černá Hať na fotografii v záhlaví tohoto článku. Při této příležitosti upozorňujeme, že právě vyšla kniha Jana Žižky, který se problematice výzkumu a dokumentace hospodářských dvorů v Čechách věnuje celý život (informace o publikaci najdete zde).
ilustrace
popis
01 Hubenov u Hradecka (Kralovice, kulturní památka), pravděpodobně nejznámější a architektonicky nejcennější hospodářský dvůr (plaského kláštera) v českých zemích, jehož postupná oprava stále pokračuje. Foto Věra Kučová 2014.
E
Stitched Panorama
02 Bisingrov u Čimelic (Mirovice, součást krajinné památkové zóny Čimelicko-Rakovicko). Dispozičně a architektonicky jeden z nejpozoruhodnějších českých dvorů, nyní opět schwarzenberský, dlouhodobě však nevyužívaný. Havarijní stavební stav se zhoršuje každým rokem, jak dokládá postup devastace střešní krytiny mezi lety 2012 a 2014. Foto Karel Kuča.
E
03 Bisingrov u Čimelic (Mirovice, součást krajinné památkové zóny Čimelicko-Rakovicko). Dispozičně a architektonicky jeden z nejpozoruhodnějších českých dvorů, nyní opět schwarzenberský, dlouhodobě však nevyužívaný. Havarijní stavební stav se zhoršuje každým rokem, jak dokládá postup devastace střešní krytiny mezi lety 2012 a 2014. Foto Karel Kuča.
E
04a Sechutice u Hadačky (Kralovice, kulturní památka). Typický barokní dvůr relativně utilitárních forem, tvořící významnou součást kulturní krajiny. Foto Karel Kuča 2008.
E
04b Sechutice u Hadačky (Kralovice, kulturní památka). Typický barokní dvůr relativně utilitárních forem, tvořící významnou součást kulturní krajiny. Foto Karel Kuča 2008.
E
04c Sechutice u Hadačky (Kralovice, kulturní památka). Typický barokní dvůr relativně utilitárních forem, tvořící významnou součást kulturní krajiny. Foto Karel Kuča 2008.
E
05 Kostomlaty pod Milešovkou (Bílina). Fotografie z průběhu demolice dvora situovaného uprostřed památkově významného historického jádra vsi v bezprostředním kontaktu s románským kostelem a velkým zámkem. Urbanistické hodnoty této vsi jsou demolicí zásadně narušeny. Foto Karel Kuča 2. 5. 2015.
(07) Kostomlaty pod Milešovkou (Bílina). Stav na aktuální ortofotomapě.
E
08 Stihnov u Skřivan (Nový Bydžov). Aktuální stav. V roce 2003 bylo beze střech pouze severní křídlo. Není-li uvedeno jinak, míní se aktuálním stavem zobrazení na ortofotomapě www.mapy.cz na konci srpna 2015.
T
(09) Stihnov u Skřivan (Nový Bydžov). Stav v roce 2003.
(19) Zderaz u Smiřic (Jaroměř). Aktuální stav na www.mapy.cz
T
20 Úpor u Vrbna (Neratovice). Aktuální stav. Při velké povodni v srpnu 2002 dvůr zůstal po dlouhou dobu zatopen a jeho tehdejší snímky se staly jedním ze symbolů této katastrofy. To však nebyla hlavní přičina jeho destrukce. V roce 2003 chyběla střecha nad východním křídlem a nad západními konci severního a jižního křídla, ale o několik let později byl odcizen celý, dobře zachovaný barokní krov na stodole a z ostatních střech byla ukradena poměrně nová tašková krytina (za doplnění děkuji Janu Žižkovi).
T
(21) Úpor u Vrbna (Neratovice). Stav v roce 2003.
T
22 Bludy u Lovčic (Chlumec nad Cidlinou). Aktuální stav. V roce 2003 ještě existovaly střechy nad severním a převážnou částí západního křídla.
T
(23) Bludy u Lovčic (Chlumec nad Cidlinou). Stav v roce 2003.
T
24 Blücherův (Dolní) dvůr u Bílova (Bílovec). Aktuální stav. V roce 2003 ještě existovaly střechy nad všemi budovami, ale jejich části byly propadlé.
T
(25) Blücherův (Dolní) dvůr u Bílova (Bílovec), Stav v roce 2003.
27 Ostrůvek u Kobylí (Hustopeče). Aktuální stav podle serveru www.mapy.cz.
Z
28 Ostrůvek u Kobylí (Hustopeče). Aktuální stav podle serveru www.google.cz/maps.
Z
(29) Ostrůvek u Kobylí (Hustopeče). Stav v roce 2003.
Z
30 Rovinský dvůr u Krumvíře (Klobouky u Brna). Aktuální stav. Dvůr již neexistuje a jeho plocha byla zahrnuta do velkého areálu fotovoltaické elektrárny. V roce 2003 byl ještě zcela kompletní a v poměrně dobrém stavebním stavu.
Z
(31) Rovinský dvůr u Krumvíře (Klobouky u Brna). Stav v roce 2003.
Z
32 Vrchy u Domanína (Třeboň). Jeden z mála dvorů, který v roce 2003 již neexistoval. Podle stavu ploch se zdá, že k demolici došlo buď v tomto roce, nebo velmi krátce před ním.
Z
(33) Vrchy u Domanína (Třeboň). Stav v roce 2003.
Z
34 Karlín u Volárny (Kolín), dvůr vybudovaný ve 2. polovině 19. století. Aktuální stav. V roce 2003 měly ještě všechny budovy střechy, pouze u budovy vysunuté nejvíce k jihozápadu byla zčásti propadlá.
Z
(35) Karlín u Volárny (Kolín). Stav v roce 2003.
Z
36 Křesín u Hluboké nad Vltavou (Hluboká nad Vltavou). Aktuální stav. Z celého dvora byla zachována jen západní polovina jižního křídla. V roce 2003 byl ještě trojkřídlý dvůr kompletní.
Z
(37) Křesín (Hluboká nad Vltavou). Stav v roce 2003.
Z
38 Kunčice (Nechanice). V roce 2003 ještě dvůr v plném rozsahu existoval.
R
39 Kunčice (Nechanice). Aktuální stav. Na ploše zbořeného dvora je dokončována rodinná výstavba podřadných architektonických kvalit.
R
40 Kolovraty (Praha). Plocha zbořeného dvora byla již před rokem 2003 zastavěna komplexem bytových domů.
R
41 Koloděje (Praha). Velký dvůr u významného (vládního) barokního zámku byl zbořen již před rokem 2003 a právě v té době začala na jeho ploše a v přilehlé zahradě výstavba rodinných domů.
R
(42) Koloděje (Praha). Stav v roce 2003.
R
43 Zárybničí u Mlýnů (Soběslav). Aktuální stav. Dvůr byl zbořen a nahrazen odlišně koncipovaným kruhovým areálem neznámé funkce, posunutým oproti dvoru poněkud severněji. Polovina budov původního dvora zanikla již v průběhu 2. poloviny 20. století, v roce 2003 však stále existovala východní polovina severního křídla a křídlo západní západní.
N
44 Zárybničí u Mlýnů (Soběslav). Stav v roce 2003.
N
45 Horní Krnsko (Mladá Boleslav). Velký dvůr u zámku byl zbořen již před delší dobou. Přetrvalo z něj pouze jihovýchodní nároží. V letech 2000–2002 vyrostl na uvolněné ploše dětský domov. Zdá se, že také osud torza dvora je nejistý.
N
46 Zdebrady u Jažlovic (Říčany). Aktuální stav. Dvůr již v 90. letech 20. století ustoupil budování obrovské komerční a logistické zóny při brněnské dálnici.
Ve Zprávách památkové péče 2016/2 tematicky zaměřených na lidovou architekturu a vesnice vyšlo několik článků z pera spolupracovníků SOVPIS. Podrobnější dokumentace k tematům v nich probíraných je součástí archivu SOVPIS a postupně ji najdete mezi dokumenty publikovanými z primárního úložiště SOVPIS (viz. přehledová tabulka lokalit SOVPIS) a v MIS. Jako první zde přetiskujeme článek Potenciál hodnotných historických vesnic k památkové ochraně i aplikaci nástrojů územně analytických podkladů. V tabulce ilustrací najdete dokumenty použité pro tento článek. Obrázky můžete zobrazit ve větším rozlišení kliknutím na náhled.
ilustrace
popis
01. Valy (okres Česká Lípa) – jedna z řady velmi dobře dochovaných dřevěných vesnic Lužických hor. Početný potenciál vesnických památkových zón skrývají celé severní Čechy včetně Šluknovského výběžku. Foto Karel Kuča 2015.
02. Božanov (okres Náchod). Ani jedna z unikátních broumovských vesnic s velkými zděnými klasicistními usedlostmi (kromě značně poškožené Křinice) dosud není památkově chráněna. S ohledem na mimořádnou délku a různý stupeň narušení těchto vesnic si ochranu zaslouží alespoň jejich části. Foto Karel Kuča 2010.
03. Libědice (okres Chomutov). Každý z domů na snímku sice charakterizují ne zcela optimální renovační zásahy, ale vesnice si jako celek stále zachovává mimořádnou hodnotu, umocněnou dominantami kostela, zámku a dalších vrchnostenských staveb. Reprezentuje jednu ze skupiny pozoruhodných vesnic v oblasti mezi Žatcem a Doupovskými horami. Foto Karel Kuča 2014.
04. Krtín (okres Tachov). Oblast širšího Horšovskotýnska a Stříbrska je typická velkým množstvím dobře dochovaných vesnic, jejichž výsledný architektonický obraz pochází často z konce 19. století či až z 1. republiky. Zástavba těchto vsí je ve zlomovém bodu existence a nezbytné stavební opravy, nebudoiu-li památkovou péčí regulovány, budou znamenat ztrátu podstatné části památkové hodnoty těchto vsí, jak to již v řadě případů můžeme bohužel pozorovat. Foto Karel Kuča 2014.
05. Podeřiště (okres Prachatice). Ačkoli je v jižních Čechách velký počet památkově chráněných vesnic, potenciál této – i v širším evropském kontextu – mimořádné oblasti zdaleka není vyčerpán. Foto Karel Kuča 2014.
06. Dančovice (okres Jindřichův Hradec). Velmi dobře dochovaný příklad západomoravské vesnice s převážně okapovou přízemní zděnou zástavbou. Foto Karel Kuča 2012.
07. Lubnice (okres Znojmo). Památkově chráněných vesnic na jihozápadní Moravě je dosud velmi málo, třebaže zde řada cenných vsí stále existuje. Lubnice se vyznačuje mimožádně působivou hmotovou skladbou v údolní terénní konfiguraci. Foto Karel Kuča 2012.
08. Hrubá Vrbka (okres Hodonín). Souvislé řady kamenných a cihlových stodol dochovaných na obou humnech jsou v rámci celé České republiky unikátní. Ačkoli vlastní zástavba vsi vykazuje poněkud větší míru narušení, přesto si celek zaslouží vyšší stupeň ochrany než pouhé ochranné pásmo. Foto Karel Kuča 2012.
09. Odrlice (okres Olomouc). Velké hanácké vesnice s patrovou zděnou okapovou zástavbou, často z režných cihel nebo se secesním dekorem, jsou většinou již více či méně narušeny novodobými zásahy. Poslední téměř intaktní případy si proto tím spíše zaslouží neodkladnou památkovou ochranu. Foto Karel Kuča 2013.
10. Hrčava (okres Frýdek-Místek). Širší beskydská oblast podlehla modernizaci již v průběhu 2. poloviny 20. století. Přesto i zde najdeme menší ucelené soubory charakteristické roubené architektury. Hrčava ležící na pomezí České republiky, Slovenska a Polska se jako jedna z mála dochovala jako památkově cenný vesnický celek. Foto Karel Kuča 2012.
11. Zvírotice (okres Příbram). Zcela unikátní případ aplikace socialistického realismu v 50. letech 20. století při výstavbě nové vesnice pro zátopovou oblast Orlické přehrady. I zde se již začínají projevovat jednotlivé rušivé zásahy, které hrozí tento mimořádný celek postupně zničit. Foto Karel Kuča 2014.
