{"id":982,"date":"2017-01-10T14:41:39","date_gmt":"2017-01-10T13:41:39","guid":{"rendered":"http:\/\/sovamm.cz\/wordpress\/?p=982"},"modified":"2025-11-10T23:45:47","modified_gmt":"2025-11-10T22:45:47","slug":"requiem-za-dvory","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/sovamm.cz\/wordpress\/2017\/01\/10\/requiem-za-dvory\/","title":{"rendered":"Requiem za dvory"},"content":{"rendered":"

Dal\u0161\u00edm \u010dl\u00e1nkem, ke kter\u00e9mu se ze Zpr\u00e1v pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de 2016\/2 vrac\u00edme, je <\/em>Requiem za hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 dvory. V tabulce ilustrac\u00ed najdete \u0159adu dvor\u016f, kter\u00e9 se do ZPP nedostaly. A to je\u0161t\u011b nejsou v\u0161echny. Jako dv\u016fr Velk\u00e1 \u010cern\u00e1 Ha\u0165 na fotografii v z\u00e1hlav\u00ed tohoto \u010dl\u00e1nku.
\n<\/em>P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti upozor\u0148ujeme, \u017ee pr\u00e1v\u011b vy\u0161la kniha Jana \u017di\u017eky, kter\u00fd se problematice v\u00fdzkumu a dokumentace hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch dvor\u016f v \u010cech\u00e1ch v\u011bnuje cel\u00fd \u017eivot (informace o publikaci najdete zde<\/a>).<\/em><\/p>\n\n\n\n\n\t\n\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t
ilustrace<\/th>popis<\/th><\/td>\n<\/tr>\n<\/thead>\n
\"01_1408v_1601\"<\/a><\/td>01 Hubenov u Hradecka (Kralovice, kulturn\u00ed pam\u00e1tka), pravd\u011bpodobn\u011b nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed a architektonicky nejcenn\u011bj\u0161\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fd dv\u016fr (plask\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera) v \u010desk\u00fdch zem\u00edch, jeho\u017e postupn\u00e1 oprava st\u00e1le pokra\u010duje. Foto V\u011bra Ku\u010dov\u00e1 2014.<\/td>E<\/td>\n<\/tr>\n
\"Stitched<\/a>
Stitched Panorama<\/figcaption><\/figure><\/td>
02 Bisingrov u \u010cimelic (Mirovice, sou\u010d\u00e1st krajinn\u00e9 pam\u00e1tkov\u00e9 z\u00f3ny \u010cimelicko-Rakovicko). Dispozi\u010dn\u011b a architektonicky jeden z nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch dvor\u016f, nyn\u00ed op\u011bt schwarzenbersk\u00fd, dlouhodob\u011b v\u0161ak nevyu\u017e\u00edvan\u00fd. Havarijn\u00ed stavebn\u00ed stav se zhor\u0161uje ka\u017ed\u00fdm rokem, jak dokl\u00e1d\u00e1 postup devastace st\u0159e\u0161n\u00ed krytiny mezi lety 2012 a 2014. Foto Karel Ku\u010da.<\/td>E<\/td>\n<\/tr>\n
\"03_1411_0792\"<\/a><\/td>03 Bisingrov u \u010cimelic (Mirovice, sou\u010d\u00e1st krajinn\u00e9 pam\u00e1tkov\u00e9 z\u00f3ny \u010cimelicko-Rakovicko). Dispozi\u010dn\u011b a architektonicky jeden z nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch dvor\u016f, nyn\u00ed op\u011bt schwarzenbersk\u00fd, dlouhodob\u011b v\u0161ak nevyu\u017e\u00edvan\u00fd. Havarijn\u00ed stavebn\u00ed stav se zhor\u0161uje ka\u017ed\u00fdm rokem, jak dokl\u00e1d\u00e1 postup devastace st\u0159e\u0161n\u00ed krytiny mezi lety 2012 a 2014. Foto Karel Ku\u010da.<\/td>E<\/td>\n<\/tr>\n
\"0804_0618\"<\/a><\/td>04a Sechutice u Hada\u010dky (Kralovice, kulturn\u00ed pam\u00e1tka). Typick\u00fd barokn\u00ed dv\u016fr relativn\u011b utilit\u00e1rn\u00edch forem, tvo\u0159\u00edc\u00ed v\u00fdznamnou sou\u010d\u00e1st kulturn\u00ed krajiny. Foto Karel Ku\u010da 2008.<\/td>E<\/td>\n<\/tr>\n
\"0804_0621\"<\/a><\/td>04b Sechutice u Hada\u010dky (Kralovice, kulturn\u00ed pam\u00e1tka). Typick\u00fd barokn\u00ed dv\u016fr relativn\u011b utilit\u00e1rn\u00edch forem, tvo\u0159\u00edc\u00ed v\u00fdznamnou sou\u010d\u00e1st kulturn\u00ed krajiny. Foto Karel Ku\u010da 2008.<\/td>E<\/td>\n<\/tr>\n
\"0804_0630\"<\/a><\/td>04c Sechutice u Hada\u010dky (Kralovice, kulturn\u00ed pam\u00e1tka). Typick\u00fd barokn\u00ed dv\u016fr relativn\u011b utilit\u00e1rn\u00edch forem, tvo\u0159\u00edc\u00ed v\u00fdznamnou sou\u010d\u00e1st kulturn\u00ed krajiny. Foto Karel Ku\u010da 2008.<\/td>E<\/td>\n<\/tr>\n
\"05_1505_0618\"<\/a><\/td>05 Kostomlaty pod Mile\u0161ovkou (B\u00edlina). Fotografie z pr\u016fb\u011bhu demolice dvora situovan\u00e9ho uprost\u0159ed pam\u00e1tkov\u011b v\u00fdznamn\u00e9ho historick\u00e9ho j\u00e1dra vsi v bezprost\u0159edn\u00edm kontaktu s rom\u00e1nsk\u00fdm kostelem a velk\u00fdm z\u00e1mkem. Urbanistick\u00e9 hodnoty t\u00e9to vsi jsou demolic\u00ed z\u00e1sadn\u011b naru\u0161eny. Foto Karel Ku\u010da 2. 5. 2015.<\/td>E<\/td>\n<\/tr>\n
\"06_kostomlaty-bilina-2003\"<\/a><\/td>(06) Kostomlaty pod Mile\u0161ovkou (B\u00edlina). Stav na ortofotomap\u011b z roku 2003. Ortofotomapa \u00a9 www.mapy.cz (t\u00e9\u017e u dal\u0161\u00edch, nen\u00ed-li u vedeno jinak)<\/td>E<\/td>\n<\/tr>\n
\"07_kostomlaty-bilina\"<\/a><\/td>(07) Kostomlaty pod Mile\u0161ovkou (B\u00edlina). Stav na aktu\u00e1ln\u00ed ortofotomap\u011b.<\/td>E<\/td>\n<\/tr>\n
\"08_stihnov-novy-bydzov\"<\/a><\/td>08 Stihnov u Sk\u0159ivan (Nov\u00fd Byd\u017eov). Aktu\u00e1ln\u00ed stav. V roce 2003 bylo beze st\u0159ech pouze severn\u00ed k\u0159\u00eddlo. Nen\u00ed-li uvedeno jinak, m\u00edn\u00ed se aktu\u00e1ln\u00edm stavem zobrazen\u00ed na ortofotomap\u011b www.mapy.cz na konci srpna 2015.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"09_stihnov-novy-bydzov-2003\"<\/a><\/td>(09) Stihnov u Sk\u0159ivan (Nov\u00fd Byd\u017eov). Stav v roce 2003.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"10_pusperk-klatovy-gis\"<\/a><\/td>10 Pu\u0161perk (Klatovy). Aktu\u00e1ln\u00ed stav. Ortofotomapa \u00a9 \u010c\u00daZaK. V roce 2003 nem\u011bla st\u0159echu jen nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed \u010dtvrtina severn\u00edho k\u0159\u00eddla a zhruba polovina kr\u00e1tk\u00e9ho ji\u017en\u00edho k\u0159\u00eddla. Na aktu\u00e1ln\u00ed ortofotomap\u011b www.mapy.cz je zachycen stav se st\u0159echami nad zhruba polovinou dvora, i kdy\u017e zna\u010dn\u011b naru\u0161en\u00fdmi. Znamen\u00e1 to, \u017ee aktu\u00e1ln\u00ed stav m\u016f\u017ee b\u00fdt hor\u0161\u00ed, ne\u017e www.mapy.cz zobrazuj\u00ed. Ortofotomapa \u010c\u00daZaK se proto zd\u00e1 b\u00fdt nejaktu\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"11_pusperk-klatovy-mapy_cz\"<\/a><\/td>(11) Pu\u0161perk (Klatovy). Stav v roce 2003.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"12_pusperk-klatovy-2003\"<\/a><\/td>(12) Pu\u0161perk (Klatovy). Aktu\u00e1ln\u00ed stav na www.mapy.cz.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"13_svetla-morkovice\"<\/a><\/td>13 Sv\u011btl\u00e1 u Zdounek (Morkovice). Aktu\u00e1ln\u00ed stav. V roce 2003 chyb\u011bla st\u0159echa jen nad v\u00fdchodn\u00ed polovinou severov\u00fdchodn\u00edho k\u0159\u00eddla.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"14_svetla-morkovice-2003\"<\/a><\/td>(14) Sv\u011btl\u00e1 u Zdounek (Morkovice). Stav v roce 2003.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"15_hejnice-slavonice\"<\/a><\/td>15 Hejnice u Star\u00e9ho Hobz\u00ed (Slavonice). Aktu\u00e1ln\u00ed stav. V roce 2003 byla st\u0159echa i nad z\u00e1padn\u00edm k\u0159\u00eddlem, jinak byl stav stejn\u00fd.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"16_hejnice-slavonice-2003\"<\/a><\/td>(16) Hejnice u Star\u00e9ho Hobz\u00ed (Slavonice). Stav v roce 2003.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"17_zderaz-jaromer-gis\"<\/a><\/td>17 Zderaz u Smi\u0159ic (Jarom\u011b\u0159). Aktu\u00e1ln\u00ed stav (\u00a9\u010c\u00daZaK); na port\u00e1lu www.mapy.cz je je\u0161t\u011b zachycena st\u0159echa nad v\u00fdchodn\u00edm k\u0159\u00eddlem a ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla. V roce 2003 existovaly st\u0159echy nad v\u0161emi budovami a dv\u016fr nep\u016fsobil dojmem, \u017ee by jeho sny m\u011bly b\u00fdt brzy se\u010dteny.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"18_zderaz-jaromer-2003\"<\/a><\/td>(18) Zderaz u Smi\u0159ic (Jarom\u011b\u0159). Stav v roce 2003.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"19_zderaz-jaromer-mapy_cz\"<\/a><\/td>(19) Zderaz u Smi\u0159ic (Jarom\u011b\u0159). Aktu\u00e1ln\u00ed stav na www.mapy.cz<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"20_upor-neratovice\"<\/a><\/td>20 \u00dapor u Vrbna (Neratovice). Aktu\u00e1ln\u00ed stav. P\u0159i velk\u00e9 povodni v srpnu 2002 dv\u016fr z\u016fstal po dlouhou dobu zatopen a jeho tehdej\u0161\u00ed sn\u00edmky se staly jedn\u00edm ze symbol\u016f t\u00e9to katastrofy. To v\u0161ak nebyla hlavn\u00ed p\u0159i\u010dina jeho destrukce. V roce 2003 chyb\u011bla st\u0159echa nad v\u00fdchodn\u00edm k\u0159\u00eddlem a nad z\u00e1padn\u00edmi konci severn\u00edho a ji\u017en\u00edho k\u0159\u00eddla, ale o n\u011bkolik let pozd\u011bji byl odcizen cel\u00fd, dob\u0159e zachovan\u00fd barokn\u00ed krov na stodole a z ostatn\u00edch st\u0159ech byla ukradena pom\u011brn\u011b nov\u00e1 ta\u0161kov\u00e1 krytina (za dopln\u011bn\u00ed d\u011bkuji Janu \u017di\u017ekovi).<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"21_upor-neratovice-2003\"<\/a><\/td>(21) \u00dapor u Vrbna (Neratovice). Stav v roce 2003.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"22_bludy-chlumec-akt\"<\/a><\/td>22 Bludy u Lov\u010dic (Chlumec nad Cidlinou). Aktu\u00e1ln\u00ed stav. V roce 2003 je\u0161t\u011b existovaly st\u0159echy nad severn\u00edm a p\u0159ev\u00e1\u017enou \u010d\u00e1st\u00ed z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"23_bludy-chlumec-2003\"<\/a><\/td>(23) Bludy u Lov\u010dic (Chlumec nad Cidlinou). Stav v roce 2003.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"24_blucheruv-dvur-bilovec-akt\"<\/a><\/td>24 Bl\u00fccher\u016fv (Doln\u00ed) dv\u016fr u B\u00edlova (B\u00edlovec). Aktu\u00e1ln\u00ed stav. V roce 2003 je\u0161t\u011b existovaly st\u0159echy nad v\u0161emi budovami, ale jejich \u010d\u00e1sti byly propadl\u00e9.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"25_blucheruv-dvur-bilovec-2003\"<\/a><\/td>(25) Bl\u00fccher\u016fv (Doln\u00ed) dv\u016fr u B\u00edlova (B\u00edlovec), Stav v roce 2003.<\/td>T<\/td>\n<\/tr>\n
\"26_ostruvek-hustopece-gis\"<\/a><\/td>26 Ostr\u016fvek u Kobyl\u00ed (Hustope\u010de). Aktu\u00e1ln\u00ed stav (\u00a9\u010c\u00daZaK). Na aktu\u00e1ln\u00ed map\u011b na serveru www.mapy.cz je dv\u016fr (neaktu\u00e1ln\u011b) zachycen jako stoj\u00edc\u00ed, se v\u0161emi st\u0159echami. Dokonce ani server www.google.cz\/maps nezachycuje aktu\u00e1ln\u00ed stav, ale situaci, kdy byla zdemolov\u00e1na zhruba polovina dvora. \u010casov\u00fd rozptyl takto zachycen\u00fdch stav\u016f je z dokument\u00e1rn\u00edho a studijn\u00edho hlediska velkou v\u00fdhodou. V roce 2003 existoval dv\u016fr samoz\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b v kompletn\u00ed podob\u011b.<\/td>Z<\/td>\n<\/tr>\n
\"27_ostruvek-hustopece-mapy_cz\"<\/a><\/td>27 Ostr\u016fvek u Kobyl\u00ed (Hustope\u010de). Aktu\u00e1ln\u00ed stav podle serveru www.mapy.cz.<\/td>Z<\/td>\n<\/tr>\n
\"28_ostruvek-hustopece-google\"<\/a><\/td>28 Ostr\u016fvek u Kobyl\u00ed (Hustope\u010de). Aktu\u00e1ln\u00ed stav podle serveru www.google.cz\/maps.<\/td>Z<\/td>\n<\/tr>\n
\"29_ostruvek-hustopece-2003\"<\/a><\/td>(29) Ostr\u016fvek u Kobyl\u00ed (Hustope\u010de). Stav v roce 2003.<\/td>Z<\/td>\n<\/tr>\n
\"30_rovinsky-dvur-klobouky\"<\/a><\/td>30 Rovinsk\u00fd dv\u016fr u Krumv\u00ed\u0159e (Klobouky u Brna). Aktu\u00e1ln\u00ed stav. Dv\u016fr ji\u017e neexistuje a jeho plocha byla zahrnuta do velk\u00e9ho are\u00e1lu fotovoltaick\u00e9 elektr\u00e1rny. V roce 2003 byl je\u0161t\u011b zcela kompletn\u00ed a v pom\u011brn\u011b dobr\u00e9m stavebn\u00edm stavu.<\/td>Z<\/td>\n<\/tr>\n
\"31_rovinsky-dvur-klobouky-2003\"<\/a><\/td>(31) Rovinsk\u00fd dv\u016fr u Krumv\u00ed\u0159e (Klobouky u Brna). Stav v roce 2003.<\/td>Z<\/td>\n<\/tr>\n
\"32_vrchy-trebon\"<\/a><\/td>32 Vrchy u Doman\u00edna (T\u0159ebo\u0148). Jeden z m\u00e1la dvor\u016f, kter\u00fd v roce 2003 ji\u017e neexistoval. Podle stavu ploch se zd\u00e1, \u017ee k demolici do\u0161lo bu\u010f v tomto roce, nebo velmi kr\u00e1tce p\u0159ed n\u00edm.<\/td>Z<\/td>\n<\/tr>\n
\"33_vrchy-trebon-2003\"<\/a><\/td>(33) Vrchy u Doman\u00edna (T\u0159ebo\u0148). Stav v roce 2003.<\/td>Z<\/td>\n<\/tr>\n
\"34_karlin-kolin\"<\/a><\/td>34 Karl\u00edn u Vol\u00e1rny (Kol\u00edn), dv\u016fr vybudovan\u00fd ve 2. polovin\u011b 19. stolet\u00ed. Aktu\u00e1ln\u00ed stav. V roce 2003 m\u011bly je\u0161t\u011b v\u0161echny budovy st\u0159echy, pouze u budovy vysunut\u00e9 nejv\u00edce k jihoz\u00e1padu byla z\u010d\u00e1sti propadl\u00e1.<\/td>Z<\/td>\n<\/tr>\n
\"35_karlin-kolin-2003-dvur4\"<\/a><\/td>(35) Karl\u00edn u Vol\u00e1rny (Kol\u00edn). Stav v roce 2003.<\/td>Z<\/td>\n<\/tr>\n
\"36_kresin-hluboka\"<\/a><\/td>36 K\u0159es\u00edn u Hlubok\u00e9 nad Vltavou (Hlubok\u00e1 nad Vltavou). Aktu\u00e1ln\u00ed stav. Z cel\u00e9ho dvora byla zachov\u00e1na jen z\u00e1padn\u00ed polovina ji\u017en\u00edho k\u0159\u00eddla. V roce 2003 byl je\u0161t\u011b trojk\u0159\u00eddl\u00fd dv\u016fr kompletn\u00ed.<\/td>Z<\/td>\n<\/tr>\n
\"37_kresin-hluboka-2003\"<\/a><\/td>(37) K\u0159es\u00edn (Hlubok\u00e1 nad Vltavou). Stav v roce 2003.<\/td>Z<\/td>\n<\/tr>\n
\"38_kuncice-nechanice-2003\"<\/a><\/td>38 Kun\u010dice (Nechanice). V roce 2003 je\u0161t\u011b dv\u016fr v pln\u00e9m rozsahu existoval.<\/td>R<\/td>\n<\/tr>\n
\"39_kuncice-nechanice\"<\/a><\/td>39 Kun\u010dice (Nechanice). Aktu\u00e1ln\u00ed stav. Na plo\u0161e zbo\u0159en\u00e9ho dvora je dokon\u010dov\u00e1na rodinn\u00e1 v\u00fdstavba pod\u0159adn\u00fdch architektonick\u00fdch kvalit.<\/td>R<\/td>\n<\/tr>\n
\"40_kolovraty-praha\"<\/a><\/td>40 Kolovraty (Praha). Plocha zbo\u0159en\u00e9ho dvora byla ji\u017e p\u0159ed rokem 2003 zastav\u011bna komplexem bytov\u00fdch dom\u016f.<\/td>R<\/td>\n<\/tr>\n
\"41_kolodeje-praha\"<\/a><\/td>41 Kolod\u011bje (Praha). Velk\u00fd dv\u016fr u v\u00fdznamn\u00e9ho (vl\u00e1dn\u00edho) barokn\u00edho z\u00e1mku byl zbo\u0159en ji\u017e p\u0159ed rokem 2003 a pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 dob\u011b za\u010dala na jeho plo\u0161e a v p\u0159ilehl\u00e9 zahrad\u011b v\u00fdstavba rodinn\u00fdch dom\u016f.<\/td>R<\/td>\n<\/tr>\n
\"42_kolodeje-praha-2003\"<\/a><\/td>(42) Kolod\u011bje (Praha). Stav v roce 2003.<\/td>R<\/td>\n<\/tr>\n
\"43_zarybnici-sobeslav\"<\/a><\/td>43 Z\u00e1rybni\u010d\u00ed u Ml\u00fdn\u016f (Sob\u011bslav). Aktu\u00e1ln\u00ed stav. Dv\u016fr byl zbo\u0159en a nahrazen odli\u0161n\u011b koncipovan\u00fdm kruhov\u00fdm are\u00e1lem nezn\u00e1m\u00e9 funkce, posunut\u00fdm oproti dvoru pon\u011bkud severn\u011bji. Polovina budov p\u016fvodn\u00edho dvora zanikla ji\u017e v pr\u016fb\u011bhu 2. poloviny 20. stolet\u00ed, v roce 2003 v\u0161ak st\u00e1le existovala v\u00fdchodn\u00ed polovina severn\u00edho k\u0159\u00eddla a k\u0159\u00eddlo z\u00e1padn\u00ed z\u00e1padn\u00ed.<\/td>N<\/td>\n<\/tr>\n
\"44_zarybnici-sobeslav-2003\"<\/a><\/td>44 Z\u00e1rybni\u010d\u00ed u Ml\u00fdn\u016f (Sob\u011bslav). Stav v roce 2003.<\/td>N<\/td>\n<\/tr>\n
\"45_horni-krnsko1\"<\/a><\/td>45 Horn\u00ed Krnsko (Mlad\u00e1 Boleslav). Velk\u00fd dv\u016fr u z\u00e1mku byl zbo\u0159en ji\u017e p\u0159ed del\u0161\u00ed dobou. P\u0159etrvalo z n\u011bj pouze jihov\u00fdchodn\u00ed n\u00e1ro\u017e\u00ed. V letech 2000\u20132002 vyrostl na uvoln\u011bn\u00e9 plo\u0161e d\u011btsk\u00fd domov. Zd\u00e1 se, \u017ee tak\u00e9 osud torza dvora je nejist\u00fd.<\/td>N<\/td>\n<\/tr>\n
\"46_zdebrady-ricany-akt\"<\/a><\/td>46 Zdebrady u Ja\u017elovic (\u0158\u00ed\u010dany). Aktu\u00e1ln\u00ed stav. Dv\u016fr ji\u017e v 90. letech 20. stolet\u00ed ustoupil budov\u00e1n\u00ed obrovsk\u00e9 komer\u010dn\u00ed a logistick\u00e9 z\u00f3ny p\u0159i brn\u011bnsk\u00e9 d\u00e1lnici.<\/td>N<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n\n

<\/p>\n

Requiem za hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 dvory<\/h1>\n

Karel Ku\u010da<\/em><\/p>\n

ANOTACE. Hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 dvory jsou od st\u0159edov\u011bku ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161ich m\u011bst a vesnic a zejm\u00e9na voln\u00e9 krajiny. Velk\u00e1 vlna jejich budov\u00e1n\u00ed charakterizuje barokn\u00ed obdob\u00ed a tak\u00e9 2. polovinu 19. stolet\u00ed. V mezidob\u00ed naopak zanikaly. \u010cl\u00e1nek upozor\u0148uje na z\u00e1va\u017en\u00fd fakt, \u017ee pr\u00e1v\u011b v sou\u010dasnosti za\u017e\u00edv\u00e1me dal\u0161\u00ed obdob\u00ed hromadn\u00e9ho z\u00e1niku dvor\u016f. N\u011bkter\u00e9 byly ponech\u00e1ny sv\u00e9mu osudu a rychle se zm\u011bnily ve z\u0159\u00edceniny. Jin\u00e9 byly z\u00e1m\u011brn\u011b zbo\u0159eny, \u010dasto kv\u016fli vyu\u017eit\u00ed plochy pro rodinnou \u010di jinou v\u00fdstavbu. \u010cl\u00e1nek p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed dokumentaci nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00edpad\u016f, i kdy\u017e jde pouze o v\u00fdb\u011br. Likvidac\u00ed dvor\u016f p\u0159ich\u00e1z\u00edme nejen o \u010dasto cennou architekturu t\u011bchto staveb, ale tak\u00e9 o pam\u011b\u0165 kulturn\u00ed krajiny, proto\u017ee \u0159ada dvor\u016f navazuje na existenci zanikl\u00fdch st\u0159edov\u011bk\u00fdch vesnic. \u010cl\u00e1nek upozor\u0148uje na mimo\u0159\u00e1dn\u011b aktu\u00e1ln\u00ed pot\u0159ebu v\u0161ech forem dokumentace tohoto opom\u00edjen\u00e9ho a rychle zanikaj\u00edc\u00edho typu staveb, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e se zd\u00e1, \u017ee trend posledn\u00edho desetilet\u00ed bude pokra\u010dovat.<\/em><\/p>\n

\u010ctvrtstolet\u00ed, kter\u00e9 ub\u011bhlo od obnovy demokratick\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed v na\u0161em st\u00e1t\u011b, v\u011bt\u0161inou vn\u00edm\u00e1me jako obdob\u00ed, ve kter\u00e9m se poda\u0159ilo zastavit a zvr\u00e1tit dlouhodob\u00fd trend z\u00e1niku a devastace kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed. To je nepochybn\u011b spr\u00e1vn\u00e9, jak o tom sv\u011bd\u010d\u00ed v\u011bt\u0161ina na\u0161ich historick\u00fdch m\u011bst, ale i kostel\u016f, z\u00e1mk\u016f, kl\u00e1\u0161ter\u016f a dal\u0161\u00edch pam\u00e1tek. I kdy\u017e jsme zaznamenali i pam\u00e1tkov\u00e9 ztr\u00e1ty a \u0159ada pam\u00e1tek dosud na z\u00e1chranu \u010dek\u00e1, celkov\u00fd pozitivn\u00ed trend je u \u201eklasick\u00e9ho\u201c kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed nesporn\u00fd.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u011b v\u0161ak prob\u00edhaj\u00ed a zvl\u00e1\u0161t\u011b v posledn\u00edm desetilet\u00ed s\u00edl\u00ed trendy jednozna\u010dn\u011b negativn\u00ed. Ni\u010den\u00ed obrazu kulturn\u00ed krajiny logistick\u00fdmi a komer\u010dn\u00edmi centry (zejm\u00e9na u d\u00e1lnic) a novou satelitn\u00ed v\u00fdstavbou je viditeln\u00e9 asi nejv\u00edce. Naru\u0161ov\u00e1n\u00ed tradi\u010dn\u00ed tv\u00e1\u0159e na\u0161ich vesnic demolicemi, novou v\u00fdstavbou, \u010di \u201epouh\u00fdmi\u201c p\u0159estavbami (v\u010detn\u011b zateplov\u00e1n\u00ed fas\u00e1d a v\u00fdm\u011bny oken) je z\u0159eteln\u00e9 m\u00e9n\u011b, p\u0159esto se v d\u016fsledku toho ka\u017ed\u00fdm rokem v\u00fdrazn\u011b sni\u017euje po\u010det vesnic vhodn\u00fdch k potenci\u00e1ln\u00ed ochran\u011b. Doslova \u0161okem se stala hromadn\u00e1 likvidace velk\u00fdch historick\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch are\u00e1l\u016f, nap\u0159\u00edklad cukrovar\u016f a textilek. \u010casto \u0161lo o architektonicky (a samoz\u0159ejm\u011b technicky) neoby\u010dejn\u011b cenn\u00e9 celky, nav\u00edc s ikonick\u00fdm v\u00fdznamem pro identitu dan\u00e9ho m\u011bsta \u010di vesnice. T\u00e9to doslova genocid\u011b industri\u00e1ln\u00edho d\u011bdictv\u00ed ji\u017e byla v\u011bnov\u00e1na zna\u010dn\u00e1 publicita, jej\u00ed dopad byl v\u0161ak bohu\u017eel velmi omezen\u00fd.<\/p>\n

T\u00e9m\u011b\u0159 nepozorovan\u011b, p\u0159esto st\u00e1le ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e, doch\u00e1z\u00ed i k z\u00e1niku dal\u0161\u00edho v\u00fdznamn\u00e9ho segmentu kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed a kulturn\u00ed krajiny \u2013 hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch dvor\u016f. Pod t\u00edmto pojmem rozum\u00edme velk\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 are\u00e1ly, budovan\u00e9 feud\u00e1ln\u00edmi vrchnostmi (vrchnostensk\u00e9 dvory) a po roce 1848 dal\u0161\u00edmi bohat\u00fdmi vlastn\u00edky velkostatk\u016f.<\/p>\n

Hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 dvory existovaly v \u010desk\u00fdch zem\u00edch od st\u0159edov\u011bku. Tehdy byly nej\u010dast\u011bji sou\u010d\u00e1stmi feud\u00e1ln\u00edch s\u00eddel \u2013 a v p\u0159\u00edpad\u011b tvrz\u00ed tedy i intravil\u00e1n\u016f vesnic \u2013, ale ji\u017e tehdy vznikaly velk\u00e9 dvory tak\u00e9 voln\u011b v krajin\u011b. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed jsou kl\u00e1\u0161tern\u00ed dvory (grangie) v z\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Nov\u00e9 dvory uprost\u0159ed polnost\u00ed za\u010daly vznikat v 16. stolet\u00ed na nejv\u011bt\u0161\u00edch domini\u00edch (zejm\u00e9na jiho\u010desk\u00fdch) jako d\u016fsledek podnik\u00e1n\u00ed \u0161lechty ve vlastn\u00ed re\u017eii. \u00dapln\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edho rozmachu se z\u0159izov\u00e1n\u00ed dvor\u016f v krajin\u011b do\u010dkalo po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce a tato vlna pokra\u010dovala a\u017e do 1. poloviny 18. stolet\u00ed. Byla to vrcholn\u00e1 f\u00e1ze v\u00fdvoje feud\u00e1ln\u00edho velkostatku, spojen\u00e1 s prosazen\u00edm nevolnictv\u00ed. Sou\u010dasn\u011b \u0161lo o d\u016fsledek devastace os\u00eddlen\u00ed v pr\u016fb\u011bhu dlouh\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho obdob\u00ed. Stovky vesnic zanikly a jejich rustik\u00e1ln\u00ed p\u016fda byla svedena pr\u00e1v\u011b k nov\u011b budovan\u00fdm dvor\u016fm. N\u011bkter\u00e9 vesnice byly v tomto obdob\u00ed zru\u0161eny dokonce pl\u00e1novan\u011b. Kolem poloviny 18. stolet\u00ed existoval v na\u0161ich zem\u00edch historicky v\u016fbec nejvy\u0161\u0161\u00ed po\u010det hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch dvor\u016f. Naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina m\u011bla architektonicky utilit\u00e1rn\u00ed charakter a nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed dispozice tradi\u010dn\u011b sest\u00e1vala z \u010dty\u0159k\u0159\u00eddl\u00e9ho \u010dtvercov\u00e9ho \u010di obd\u00e9ln\u00e9ho komplexu p\u0159\u00edzemn\u00edch budov. N\u011bkter\u00e9 barokn\u00ed dvory v\u0161ak m\u011bly dispozice atypick\u00e9 (nap\u0159\u00edklad kruhov\u00fd dv\u016fr v Mari\u00e1novic\u00edch u Bene\u0161ova, dv\u016fr Lyra ve tvaru tohoto hudebn\u00edho n\u00e1stroje u \u017d\u010f\u00e1ru nad S\u00e1zavou a dal\u0161\u00ed). Nejn\u00e1ro\u010dn\u011bji byly ztv\u00e1rn\u011bny dvory obsahuj\u00edc\u00ed t\u00e9\u017e obytnou budovu, nab\u00fdvaj\u00edc\u00ed podoby z\u00e1me\u010dku (nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je Hubenov u Kralovic, ale i jin\u00e9 dvory plask\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera a dal\u0161\u00ed).<\/p>\n

V posledn\u00ed t\u0159etin\u011b 18. stolet\u00ed nastal zvrat v souvislosti s tzv. raabizac\u00ed, jej\u00edm\u017e nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edm projevem se stala parcelace dominik\u00e1ln\u00ed (vrchnostensk\u00e9) p\u016fdy poddan\u00fdm. V d\u016fsledku toho bylo mnoho dvor\u016f zru\u0161eno a naopak byla zalo\u017eena \u0159ada nov\u00fdch, tzv. raabiza\u010dn\u00edch, vesnic. Ne v\u0161echny zru\u0161en\u00e9 dvory v\u0161ak byly zbo\u0159eny. N\u011bkter\u00e9 byly vyu\u017eity pro jin\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u010dinnosti velkostatku, nev\u00e1zan\u00e9 v\u00fdlu\u010dn\u011b na obhospoda\u0159ov\u00e1n\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy. Jin\u00e9 byly stavebn\u011b rozparcelov\u00e1ny na byty \u2013 vznikl tak velk\u00fd obd\u00e9ln\u00fd blok \u201e\u0159adov\u00fdch domk\u016f\u201c (Pec\u00ednov u Nov\u00e9ho Stra\u0161ec\u00ed). Jin\u00e9 dvory byly sice zbo\u0159eny, ale poddansk\u00e9 domky vyrostl\u00e9 vz\u00e1p\u011bt\u00ed na jejich plo\u0161e st\u00e1le zachov\u00e1valy p\u016fvodn\u00ed obrys dvora (Popovec u Vysok\u00e9ho M\u00fdta).<\/p>\n

V 19. stolet\u00ed ji\u017e dvory v\u011bt\u0161inou nezanikaly, ba pr\u00e1v\u011b naopak. Sou\u010dasn\u011b s raabizac\u00ed toti\u017e za\u010dala i hromadn\u00e1 vlna ru\u0161en\u00ed rybni\u010dn\u00edch soustav, tak\u017ee v\u00fdm\u011bra zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy se podstatn\u011b zv\u00fd\u0161ila. Dal\u0161\u00ed dvory \u2013 ji\u017e nikoli vrchnostensk\u00e9 \u2013 vyr\u016fstaly i po roce 1848, a\u0165 u\u017e je budovala tradi\u010dn\u00ed \u0161lechta (nap\u0159\u00edklad Schwarzenberkov\u00e9), nebo kapitalisti\u010dt\u00ed podnikatel\u00e9 v zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Najdeme je zejm\u00e9na v ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch, ale tak\u00e9 v Polab\u00ed \u010di v oblasti ji\u017en\u011b od Brna i jinde. Tak\u00e9 v tomto nejmlad\u0161\u00edm obdob\u00ed v\u00fdvoje m\u011bla v\u011bt\u0161ina dvor\u016f utilit\u00e1rn\u00ed charakter, ale vedle toho vznikaly are\u00e1ly s bohat\u00fdm historizuj\u00edc\u00edm tvaroslov\u00edm (Vondrov u Hlubok\u00e9 nad Vltavou, Komberk u M\u011bsta Tou\u0161kova). Celkov\u00fd po\u010det dvor\u016f se tak op\u011bt podstatn\u011b zv\u00fd\u0161il. Bylo dosa\u017eeno ur\u010dit\u00e9 rovnov\u00e1hy a soustava dvor\u016f pak z\u016fstala v\u00edcem\u00e9n\u011b stabiln\u00ed a\u017e do 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, i kdy\u017e jednotliv\u00e9 nov\u00e9 dvory vznikaly i za 1. republiky. Dispozice a architektura meziv\u00e1le\u010dn\u00fdch dvor\u016f byla nad\u00e1le zcela tradi\u010dn\u00ed.<\/p>\n

Zvrat nastal po roce 1945 v souvislosti s odsunem n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva a n\u00e1stupem totalitn\u00edho re\u017eimu. Ve vys\u00eddlen\u00fdch oblastech pohrani\u010d\u00ed a vojensk\u00fdch prostor\u016f, stejn\u011b jako v regionech zasa\u017een\u00fdch povrchovou t\u011b\u017ebou uhl\u00ed nebo v \u00fazem\u00edch zatopen\u00fdm p\u0159ehradami, zaniklo obvykle ve\u0161ker\u00e9 os\u00eddlen\u00ed \u2013 v\u010detn\u011b dvor\u016f. Ve \u201evnitrozem\u00ed\u201c byla situace odli\u0161n\u00e1. Tot\u00e1ln\u00ed likvidace soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f, tedy i zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy, vytvo\u0159ila pro dal\u0161\u00ed existenci hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch dvor\u016f vlastn\u011b ide\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky. Centr\u00e1ln\u011b byla nyn\u00ed obhospoda\u0159ov\u00e1na t\u00e9m\u011b\u0159 ve\u0161ker\u00e1 zem\u011bd\u011blsk\u00e1 p\u016fda. Zest\u00e1tn\u011bn\u00e9 dvory tak p\u0159evzaly st\u00e1tn\u00ed statky \u010di zem\u011bd\u011blsk\u00e1 dru\u017estva. Ukraden\u00fd majetek v\u0161ak nebyl odpov\u011bdn\u011b spravov\u00e1n, ale pouze exploatov\u00e1n, bez odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed \u00fadr\u017eby. Ji\u017e od 50. let 20. stolet\u00ed vyr\u016fstaly p\u0159i okraj\u00edch vesnic, ale i ve voln\u00e9 krajin\u011b nov\u00e9 are\u00e1ly zem\u011bd\u011blsk\u00e9 velkov\u00fdroby, proto\u017ee dosavadn\u00ed kapacity dvor\u016f nesta\u010dily a pro specializovan\u00e9 farmy (vep\u0159\u00edny, krav\u00edny, dr\u016fbe\u017e\u00e1rny) ani nebyly dispozi\u010dn\u011b vhodn\u00e9. Nejstar\u0161\u00ed socialistick\u00e9 komplexy z 50. let je\u0161t\u011b n\u011bkdy navazovaly na tradi\u010dn\u00ed architekturu dvor\u016f (by\u0165 v jin\u00e9, toti\u017e \u201e\u0159\u00e1dkov\u00e9\u201c dispozici), ale nejpozd\u011bji od 60. let se prosadily utilit\u00e1rn\u00ed prefabrikovan\u00e9 a montovan\u00e9 budovy, naru\u0161uj\u00edc\u00ed r\u00e1z kulturn\u00ed krajiny.<\/p>\n

V obdob\u00ed totality byla sice velk\u00e1 \u010d\u00e1st star\u00fdch dvor\u016f zachov\u00e1na, ale utilit\u00e1rn\u00edm vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm a \u00fapravami (pokud k nim doch\u00e1zelo) devastov\u00e1na a architektonicky degradov\u00e1na. Nezanedbateln\u00fd po\u010det dvor\u016f byl ov\u0161em zbo\u0159en, pop\u0159\u00edpad\u011b \u201ep\u0159evrstvem\u201c nov\u00fdm socialistick\u00fdm komplexem. Celkov\u00e1 bilance zanikl\u00fdch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch dvor\u016f v obdob\u00ed 1948\u20131989 dosud nen\u00ed k dispozici, ale bude \u010dinit nejm\u00e9n\u011b n\u011bkolik set.<\/p>\n

Po roce 1989 sice do\u0161lo k restituc\u00edm zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy, ale jen m\u00e1lo staronov\u00fdch vlastn\u00edk\u016f za\u010dalo na sv\u00e9 p\u016fd\u011b tak\u00e9 zem\u011bd\u011blsky podnikat. Mnohem \u010dast\u011bj\u0161\u00ed jsou pron\u00e1jmy (nebo i prodeje) p\u016fdy firm\u00e1m, kter\u00e9 na p\u016fd\u011b hospoda\u0159\u00ed a vznikly \u010dasto transformac\u00ed socialistick\u00fdch dru\u017estev a jin\u00fdch zem\u011bd\u011blsk\u00fdch podnik\u016f. V syst\u00e9mu obhospoda\u0159ov\u00e1n\u00ed p\u016fdy velk\u00fdmi subjekty se tak oproti obdob\u00ed totality mnoho nezm\u011bnilo. Sp\u00ed\u0161e naopak, proto\u017ee doch\u00e1z\u00ed k majetkov\u00e9 koncentraci do je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edch podnikatelsk\u00fdch subjekt\u016f. Vedle toho samoz\u0159ejm\u011b existuj\u00ed p\u0159\u00edpady, kdy restituce naplnily p\u016fvodn\u00ed smysl, dvory byly vr\u00e1ceny p\u016fvodn\u00edm vlastn\u00edk\u016fm a ti se sna\u017e\u00ed o obnovu jejich p\u016fvodn\u00ed funkce. Komplikovanost v\u00fdvoje posledn\u00edho obdob\u00ed zvy\u0161uj\u00ed p\u0159\u00edpady nedokon\u010den\u00fdch restituc\u00ed, kdy majetek dlouhodob\u011b ch\u00e1tr\u00e1. Tot\u00e9\u017e plat\u00ed o r\u016fzn\u00fdch majetkov\u00fdch a finan\u010dn\u00edch spekulac\u00edch. Kdy\u017e k t\u011bmto aspekt\u016fm p\u0159i\u010dteme celkov\u011b neut\u011b\u0161en\u00fd stavebn\u011b technick\u00fd stav v\u011bt\u0161iny dvor\u016f po desetilet\u00edch zanedb\u00e1van\u00e9 \u00fadr\u017eby, je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee tento druh pam\u00e1tek pat\u0159\u00ed k nejohro\u017een\u011bj\u0161\u00edm v\u016fbec. T\u00edm sp\u00ed\u0161e, \u017ee naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch dvor\u016f nen\u00ed pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bna. V\u00fdvoj posledn\u00edho desetilet\u00ed to bohu\u017eel potvrdil, a to v m\u00ed\u0159e, kter\u00e1 p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 i ta nej\u010dern\u011bj\u0161\u00ed o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Tento nejstru\u010dn\u011bj\u0161\u00ed historick\u00fd exkurs sice uk\u00e1zal, \u017ee dvory v minulosti v d\u016fsledku ekonomick\u00fdch pot\u0159eb vznikaly a tak\u00e9 zanikaly, tak\u017ee dnes nepro\u017e\u00edv\u00e1me nic v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho. P\u0159esto je obt\u00ed\u017en\u00e9 se s \u2013 nav\u00edc jaksi nepozorovan\u00fdm \u2013 z\u00e1nikem \u0159ady dvor\u016f jen tak sm\u00ed\u0159it a prost\u011b jej vz\u00edt na v\u011bdom\u00ed.<\/p>\n

V sou\u010dasnosti m\u00e1me velkou v\u00fdhodu v obecn\u00e9 dostupnosti aktu\u00e1ln\u00edch ortofotomap ve vysok\u00e9m rozli\u0161en\u00ed na internetu. Na port\u00e1lu www.mapy.cz<\/a> jsou dokonce dostupn\u00e9 i ortofotomapy z let 2003 a 2007, kter\u00e9 umo\u017e\u0148uj\u00ed srovn\u00e1n\u00ed s nyn\u011bj\u0161\u00edm stavem (\u0161koda \u017ee nen\u00ed k dispozici tak\u00e9 stav z roku 1990). A pr\u00e1v\u011b to je nejsnaz\u0161\u00ed a nejefektivn\u011bj\u0161\u00ed cesta pro sezn\u00e1men\u00ed se s tragick\u00fdm osudem \u0159ady na\u0161ich dvor\u016f. \u010casto jde doslova o \u0161okuj\u00edc\u00ed a p\u0159ekvapiv\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed. Zvykli jsme si toti\u017e pova\u017eovat hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 dvory za jakousi konstantu na\u0161ich s\u00eddel a cel\u00e9 krajiny. N\u011bco jako kostel \u010di z\u00e1mek. A najednou zji\u0161\u0165ujeme, \u017ee dv\u016fr, kter\u00fd leta zn\u00e1me a dosud je v map\u00e1ch b\u011b\u017en\u011b zakreslen, ve skute\u010dnosti u\u017e neexistuje bu\u010f v\u016fbec, nebo z n\u011bj zb\u00fdvaj\u00ed pouh\u00e9 z\u0159\u00edceniny. Pr\u00e1v\u011b v\u00fd\u0161e uveden\u00fd port\u00e1l ukazuje, \u017ee jde \u010dasto o dvory, kter\u00e9 je\u0161t\u011b v roce 2003 existovaly a m\u011bly kompletn\u00ed st\u0159echy (skute\u010dn\u00fd stavebn\u00ed stav krov\u016f a vlastn\u00edch budov mohl b\u00fdt p\u0159irozen\u011b ji\u017e tehdy havarijn\u00ed).<\/p>\n

Z vybran\u00e9ho vzorku zkouman\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f, kter\u00e9 se staly podn\u011btem pro naps\u00e1n\u00ed tohoto \u010dl\u00e1nku, lze konstatovat n\u011bkolik z\u00e1kladn\u00edch situac\u00ed:<\/p>\n

\u2022 Dv\u016fr byl ponech\u00e1n sv\u00e9mu osudu, mo\u017en\u00e1 byl devastov\u00e1n i c\u00edlen\u011b, nebo \u010dinnost\u00ed jin\u00fdch osob ne\u017e vlastn\u00edk\u016f (sb\u011bra\u010di kov\u016f a jin\u00fdch surovin). St\u0159echy se propadly, ze dvora zb\u00fdvaj\u00ed pouze obvodov\u00e9 a v\u011bt\u0161inou i vnit\u0159n\u00ed zdi, v r\u016fzn\u00e9 v\u00fd\u0161ce.<\/p>\n

\u2022 Dv\u016fr byl c\u00edlen\u011b zbo\u0159en a na jeho plo\u0161e nic nez\u016fstalo. V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech mohlo j\u00edt o likvidaci z\u0159\u00edcenin (viz p\u0159edchoz\u00ed skupina), v\u011bt\u0161inou v\u0161ak jde o demolici dvora, kter\u00fd v roce 2003 je\u0161t\u011b \u201enorm\u00e1ln\u011b\u201c existoval, i kdy\u017e t\u0159eba ve \u0161patn\u00e9m stavebn\u00edm stavu.<\/p>\n

\u2022 Dv\u016fr byl zbo\u0159en, jeho plocha rozparcelov\u00e1na a zastav\u011bna rodinn\u00fdmi domky.<\/p>\n

\u2022 Dv\u016fr byl zbo\u0159en a na jeho m\u00edst\u011b vyrostl zcela odli\u0161n\u011b koncipovan\u00fd are\u00e1l, obvykle jin\u00e9ho \u00fa\u010delu.<\/p>\n

Zkoum\u00e1n\u00ed t\u00e9to problematiky m\u016f\u017ee uk\u00e1zat je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed situace. Pro v\u0161echny je v\u0161ak spole\u010dn\u00e9 to, \u017ee dv\u016fr neexistuje bu\u010f v\u016fbec, nebo jen v torzu, jeho\u017e obnova je nere\u00e1ln\u00e1. Tento \u010dl\u00e1nek nem\u016f\u017ee p\u0159in\u00e9st celkovou bilanci zanikl\u00fdch \u010di t\u00e9m\u011b\u0159 zanikl\u00fdch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch dvor\u016f v posledn\u00edm desetilet\u00ed. To by vy\u017eadovalo prov\u011b\u0159en\u00ed stavu v\u0161ech v\u00edce ne\u017e 1500 dvor\u016f ve voln\u00e9 krajin\u011b a \u0159\u00e1dov\u011b srovnateln\u00e9ho po\u010dtu dvor\u016f v intravil\u00e1nech vesnic a m\u011bst (probl\u00e9m se t\u00fdk\u00e1 obou t\u011bchto skupin). Jeho c\u00edlem je na tento z\u00e1va\u017en\u00fd probl\u00e9m p\u0159edev\u0161\u00edm upozornit.<\/p>\n

Z\u00e1nik hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho dvora toti\u017e znamen\u00e1 v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b pam\u00e1tkovou ztr\u00e1tu. Jej\u00ed m\u00edra je z\u00e1visl\u00e1 na individu\u00e1ln\u00ed urbanistick\u00e9 a architektonick\u00e9 hodnot\u011b konkr\u00e9tn\u00edho are\u00e1lu. T\u00edm v\u0161ak kulturn\u011b historick\u00e9 hodnoty dvor\u016f nekon\u010d\u00ed. Mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je toti\u017e hodnota dvora jako jednotky syst\u00e9mu os\u00eddlen\u00ed kulturn\u00ed krajiny. Pro na\u0161e zem\u011b je zcela typick\u00e9, \u017ee s\u00eddeln\u00ed strukturu tvo\u0159\u00ed vedle m\u011bst a vesnic tak\u00e9 velk\u00e9 dvory ve voln\u00e9 krajin\u011b. Ty, kter\u00e9 vznikly do 18. stolet\u00ed, velmi \u010dasto udr\u017euj\u00ed pam\u011b\u0165 zanikl\u00fdch st\u0159edov\u011bk\u00fdch vs\u00ed, na jejich\u017e polnostech vznikly. Tato jejich hodnota je dokonce zcela nez\u00e1visl\u00e1 na jejich hodnot\u011b architektonick\u00e9. Dvory se tak z\u00e1sadn\u00ed \u2013 a nenahraditelnou \u2013 m\u011brou pod\u00edlej\u00ed na zachov\u00e1n\u00ed n\u00e1rodn\u00ed kulturn\u00ed identity.<\/p>\n

Dvory jsou ze sv\u00e9 podstaty are\u00e1ly velk\u00e9, jejich\u017e \u00fadr\u017eba, nato\u017e z\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00ed obnova, jsou finan\u010dn\u011b velmi n\u00e1ro\u010dn\u00e9. Mo\u017enosti jejich vyu\u017eit\u00ed pro jin\u00fd ne\u017e p\u016fvodn\u00ed \u00fa\u010del jsou komplikov\u00e1ny nejen stavebn\u011b technick\u00fdm stavem, konstrukcemi a dispozicemi, ale t\u00e9\u017e kontaminac\u00ed, a\u0165 organickou nebo chemickou. P\u0159esto je \u017e\u00e1douc\u00ed hledat cesty, jak neblah\u00fd trend z\u00e1niku dvor\u016f zvr\u00e1tit. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee obor pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de zde m\u00e1 jen minim\u00e1ln\u00ed mo\u017enosti a jde prioritn\u011b o \u00fakol jin\u00fdch resort\u016f, respektive o probl\u00e9m meziresortn\u00ed.<\/p>\n

Co v\u0161ak pam\u00e1tkov\u00e1 p\u00e9\u010de d\u011blat m\u016f\u017ee a rozhodn\u011b by m\u011bla, je dokumentace. V\u0161echny dosud stoj\u00edc\u00ed (ale i ty z\u0159\u00edcen\u00e9) dvory je nezbytn\u00e9 v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed v co nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e zdokumentovat. A to v\u010detn\u011b \u201esejmut\u00ed\u201c dostupn\u00fdch zobrazen\u00ed dvora na v\u0161ech typech ortofotomap, v co nejv\u011bt\u0161\u00edm p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed (pokud nelze jinak, tak pomoc\u00ed funkce \u201ePrintscreen\u201c). Internetov\u00e9 mapy jsou pr\u016fb\u011b\u017en\u011b aktualizov\u00e1ny, proto se nelze spol\u00e9hat, \u017ee stav, kter\u00fd vid\u00edme dnes, bude dostupn\u00fd i z\u00edtra. Ortofotomapy z\u0159\u00edcenin dvor\u016f d\u00e1vaj\u00ed mimo\u0159\u00e1dnou mo\u017enost pozn\u00e1n\u00ed a dokumentace vnit\u0159n\u00edch dispozic, i kdy\u017e toto konstatov\u00e1n\u00ed je pon\u011bkud na hran\u011b \u010dern\u00e9ho humoru. V\u00fdznam dokumentace jak\u00fdchkoli pam\u00e1tkov\u011b cenn\u00fdch staveb jist\u011b nen\u00ed t\u0159eba zd\u016fraz\u0148ovat. Pr\u00e1v\u011b u hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch dvor\u016f jde v\u0161ak o \u00fakol mimo\u0159\u00e1dn\u011b akutn\u00ed, proto\u017ee m\u016f\u017ee j\u00edt nakonec o to jedin\u00e9, co n\u00e1m po zbo\u0159en\u00fdch dvorech z\u016fstane. Dosud sice asi nikdo nespo\u010d\u00edtal, kolik hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch dvor\u016f v posledn\u00edm desetilet\u00ed zaniklo, a u\u017e v\u016fbec nev\u00edme, kolik jich zanikne v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch, \u0159ekn\u011bme deseti letech. D\u016fvod k optimismu v\u0161ak rozhodn\u011b nen\u00ed.<\/p>\n