{"id":5601,"date":"2023-09-29T11:22:19","date_gmt":"2023-09-29T09:22:19","guid":{"rendered":"https:\/\/www.sovamm.cz\/wordpress\/?page_id=5601"},"modified":"2025-06-08T06:56:57","modified_gmt":"2025-06-08T04:56:57","slug":"bohumil-vavrousek","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/sovamm.cz\/wordpress\/vystavy\/vystava-bohumil-vavrousek-fotograf\/bohumil-vavrousek\/","title":{"rendered":"Bohumil Vavrou\u0161ek"},"content":{"rendered":"

(25. 6. 1875 Slav\u011bt\u00edn u Chot\u011bbo\u0159e \u2013 6. 10. 1939 Praha) <\/em><\/p>\n

Bohumil Vavrou\u0161ek, ob\u010dansk\u00fdm povol\u00e1n\u00edm odborn\u00fd u\u010ditel m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fdch \u0161kol, byl jedn\u00edm z\u00a0prvn\u00edch amat\u00e9rsk\u00fdch fotograf\u016f, kte\u0159\u00ed se ji\u017e v\u00a0prvn\u00ed t\u0159etin\u011b 20. stolet\u00ed systematicky v\u011bnovali fotografick\u00e9 dokumentaci architektonick\u00fdch pam\u00e1tek i venkovsk\u00fdch staveb. Narodil se ve Slav\u011bt\u00edn\u011b u Chot\u011bbo\u0159e na \u010ceskomoravsk\u00e9 vrchovin\u011b v\u00a0usedlosti \u010dp.\u00a02 u\u00a0prarodi\u010d\u016f z\u00a0mat\u010diny strany a tady \u017eil ve starosv\u011btsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed se svoj\u00ed matkou Annou, rozenou Kafkovou, a sestrou Bo\u017eenou. Rodina \u017eila v\u00a0pom\u011brn\u011b skromn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch. Jednak proto, \u017ee mat\u010dino v\u011bno propadlo d\u00edky neuv\u00e1\u017een\u00e9mu jedn\u00e1n\u00ed jej\u00edho otce, kter\u00fd bez n\u00e1le\u017eit\u00e9ho \u00fapisu pen\u00edze ur\u010den\u00e9 na v\u011bno p\u016fj\u010dil. A tak\u00e9 proto, \u017ee Vavrou\u0161k\u016fv otec V\u00e1clav od rodiny z\u00e1hy ode\u0161el; k\u00a0rodin\u011b se sice na kr\u00e1tko vr\u00e1til pot\u00e9, kdy jej sedmn\u00e1ctilet\u00fd Bohumil vyhledal, ode\u0161el v\u0161ak znovu a otec se synem se ji\u017e nikdy nesetkali.<\/p>\n

V\u00a0d\u011btstv\u00ed utrp\u011bl Bohumil Vavrou\u0161ek v\u00e1\u017en\u00fd \u00faraz nohy s\u00a0trval\u00fdmi n\u00e1sledky, kter\u00e9 se poda\u0159ilo zm\u00edrnit po dlouh\u00e9m l\u00e9\u010den\u00ed a d\u00edky ob\u011btav\u00e9 p\u00e9\u010di jeho matky. Obecnou \u0161kolu nav\u0161t\u011bvoval v\u00a0sousedn\u00ed Oudoleni a m\u011b\u0161\u0165anskou \u0161kolu v\u00a0Chot\u011bbo\u0159i. Po absolvov\u00e1n\u00ed u\u010ditelsk\u00e9ho \u00fastavu v\u00a0Kutn\u00e9 Ho\u0159e (1896) p\u016fsobil na obecn\u00e9 \u0161kole v\u00a0\u017di\u017eelic\u00edch u Chlumce nad Cidlinou, potom v\u00a0m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti K\u0159iv\u00e1\u010dek u \u0158ehenic (1898) a v\u00a0Py\u0161el\u00edch (1898). V\u00a0\u017di\u017eelic\u00edch se sezn\u00e1mil s\u00a0u\u010ditelkou Bo\u017eenou Z\u00edtkovou, odd\u00e1ni spolu byli v\u00a0pra\u017esk\u00e9m kostele sv. Ludmily na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech (1899). V\u00a0man\u017eelstv\u00ed se narodily t\u0159i d\u011bti \u2013 Jaroslav (1899) a Kv\u011btoslava (1902), ti zem\u0159eli z\u00e1hy po narozen\u00ed, a\u00a0Anna (1904\u20131992).<\/p>\n

Od po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed p\u016fsobil Bohumil Vavrou\u0161ek na \u0161kol\u00e1ch v\u00a0pra\u017esk\u00fdch Vr\u0161ovic\u00edch a na Vinohradech a profesn\u00ed kari\u00e9ru ukon\u010dil jako \u0159editel Koleje M. R. \u0160tef\u00e1nika v\u00a0pra\u017esk\u00e9m Buben\u010di (1926\u20131929), kde byli ubytov\u00e1ni v\u00fdhradn\u011b studenti ze Slovenska. Mezi Vavrou\u0161kovy \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00e1tele pat\u0159ilo mnoho osobnost\u00ed kulturn\u00edho i politick\u00e9ho \u017eivota meziv\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u010ceskoslovenska \u2013 Adolf Wenig, Arne Nov\u00e1k, Alois Jir\u00e1sek, Adolf Ka\u0161par, Anto\u0161 Frolka, Jo\u017ea Uprka, Josef \u0160ejnost a dal\u0161\u00ed. O Vavrou\u0161kov\u00fdch kontaktech s\u00a0dal\u0161\u00edmi osobnostmi sv\u011bd\u010d\u00ed podpisy v\u00a0n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed knize jeho dom\u00e1cnosti.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

<\/p>\n

Z\u00e1jem o lidovou architekturu probuzen\u00fd N\u00e1rodopisnou v\u00fdstavou se prohluboval p\u0159i jeho pr\u00e1zdninov\u00fdch cest\u00e1ch, nejprve za um\u011bleck\u00fdmi stavebn\u00edmi pam\u00e1tkami. Prvn\u00ed del\u0161\u00ed v\u00fdlet podnikl v\u00a0roce 1909 se skupinou u\u010ditel\u016f do b\u00fdval\u00e9 Hali\u010de. Fotografie z\u00a0t\u00e9to cesty se staly podkladem pro vznik pr\u016fvodce <\/span>\u201eKrakov, Lvov, V\u011bli\u010dka, Zakopan\u00e9, Var\u0161ava, \u010censtochov\u00e1<\/em>,\u201c <\/span>kter\u00fd vy\u0161el r. 1910 v nakladatelstv\u00ed dru\u017estva \u201eM\u00e1j.\u201c V\u00a0roce 1910 nav\u0161t\u00edvil tak\u00e9 \u00fazem\u00ed b\u00fdval\u00e9 Bukoviny. Z\u00a0t\u00e9to cesty publikoval roku 1913 v\u00a0obr\u00e1zkov\u00e9m \u010dasopisu <\/span>Zlat\u00e1 Praha <\/em>cestopisn\u00fd \u010dl\u00e1nek s\u00a0n\u011bkolika fotografiemi p\u0159edev\u0161\u00edm um\u011bleck\u00fdch stavebn\u00edch pam\u00e1tek a se sn\u00edmky dvou star\u00fdch zvonic. V\u00a0n\u011bm ji\u017e tak\u00e9 uvedl zm\u00ednku o vn\u011bj\u0161\u00edm vzhledu lidov\u00fdch staveb na Bukovin\u011b: <\/span>\u201eRus\u00ednsk\u00e9 chalupy zachov\u00e1vaj\u00ed v\u0161ude typ star\u00fdch slovansk\u00fdch staveb. Jsou v\u011bt\u0161inou ze d\u0159eva nebo z\u00a0prout\u011bn\u00e9ho pletiva s\u00a0hlin\u011bnou om\u00edtkou, kryt\u00e9 do\u0161ky nebo \u0161indelem, bez kom\u00edn\u016f; kou\u0159 dere se ven ok\u00e9nky a \u0161t\u011brbinami ve st\u0159e\u0161e. Nikde na dvo\u0159e nesch\u00e1zej\u00ed prout\u011bn\u00e9 ko\u0161e na odkl\u00e1d\u00e1n\u00ed<\/em><\/span> kuku\u0159ice, je\u017e je hlavn\u00ed plodinou bukovinskou<\/em>.\u201c<\/span> Ve stejn\u00e9m roce publikoval n\u011bkolik sn\u00edmk\u016f lidov\u00fdch staveb z\u00a0\u010cech v\u00a0dal\u0161\u00edm obr\u00e1zkov\u00e9m \u010dasopisu <\/span>\u010cesk\u00fd sv\u011bt<\/em>.<\/span><\/p>\n

Jeho \u010dl\u00e1nky dopln\u011bn\u00e9 vlastn\u00edmi kvalitn\u00edmi fotografick\u00fdmi sn\u00edmky vzbudily pozornost historik\u016f um\u011bn\u00ed, nap\u0159\u00edklad ji\u017e roku 1913 kanovn\u00edka Anton\u00edna Podlahy, kter\u00fd vyd\u00e1val <\/span>\u201ePosv\u00e1tn\u00e1 m\u00edsta kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cesk\u00e9ho<\/em>\u201c<\/span>,<\/span> a jemu\u017e pak do nich Vavrou\u0161ek p\u0159isp\u00edval sv\u00fdmi fotografiemi. Tehdy se tak\u00e9 sezn\u00e1mil s\u00a0mlad\u00fdm pracovn\u00edkem Um\u011blecko-pr\u016fmyslov\u00e9ho muzea v\u00a0Praze Dr. Zde\u0148kem Wirthem, s\u00a0jeho\u017e \u00favodn\u00edmi slovy pozd\u011bji vydal sv\u00e9 obrazov\u00e9 publikace o lidov\u00fdch stavb\u00e1ch.<\/span><\/p>\n

Na po\u010d\u00e1tku sv\u00e9ho z\u00e1jmu o lidovou architekturu se Vavrou\u0161ek sna\u017eil z\u00edskat informace pot\u0159ebn\u00e9 k\u00a0jejich soupisu formou dotazn\u00edk\u016f, kter\u00e9 rozeslal prost\u0159ednictv\u00ed okresn\u00ed \u0161koln\u00ed rady a s\u00a0pomoc\u00ed Josefa Libick\u00e9ho na v\u0161echny \u0161koln\u00ed inspektor\u00e1ty v\u00a0\u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku. Ze 120 rozeslan\u00fdch dotazn\u00edk\u016f se mu v\u0161ak vr\u00e1tilo pouze 10 odpov\u011bd\u00ed, a tak mu nezbylo ne\u017e putovat od vsi ke vsi a vyhled\u00e1vat jednotliv\u00e9 zachovan\u00e9 star\u00e9 stavby. Tyto cesty konal v\u011bt\u0161inou p\u011b\u0161ky \u010di na kole, s\u00a0velk\u00fdm d\u0159ev\u011bn\u00fdm fotoapar\u00e1tem a batohem napln\u011bn\u00fdm sklen\u011bn\u00fdmi deskami.<\/span><\/p>\n

V\u00a0roce 1910 nav\u0161t\u00edvil s\u00a0p\u0159\u00edtelem Adolfem Wenigem poprv\u00e9 Slovensko, vr\u00e1til se tam s\u00e1m hned v\u00a0l\u00e9t\u011b n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku, kdy se zde setkal s\u00a0Pavlem Orsz\u00e1gem-Hviezdoslavem a Ludev\u00edtem R\u00edznerem. S\u00a0ob\u011bma tehdy uzav\u0159el pevn\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed, kter\u00e9 trvalo a\u017e do jejich smrti. Slovensko si velmi zamiloval a pracoval pro n\u011bj nejen jako dlouholet\u00fd jednatel \u201e\u010ceskoslovensk\u00e9 jednoty,\u201c ale i jako autor prvn\u00edch u\u010debnic pro slovensk\u00e9 \u0161koly, ji\u017e v\u00a0dob\u011b p\u0159ed 1. sv\u011btovou v\u00e1lkou a pozd\u011bji tak\u00e9 jako \u0159editel \u0160tef\u00e1nikovy koleje pro slovensk\u00e9 studenty v\u00a0Praze. Prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka p\u0159eru\u0161ila Vavrou\u0161kovy cesty na Slovensko i d\u00e1le na v\u00fdchod. Tam se mohl op\u011bt vydat a\u017e po jej\u00edm skon\u010den\u00ed v\u00a0letech 1919\u20131920. V\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech pak nav\u0161t\u011bvoval Slovensko ka\u017edoro\u010dn\u011b i n\u011bkolikr\u00e1t. Roku 1921 se mu otev\u0159ely p\u0159\u00edrodn\u00ed i n\u00e1rodopisn\u00e9 kr\u00e1sy Podkarpatsk\u00e9 Rusi, kterou pak v\u00a0dal\u0161\u00edch letech tak\u00e9 velmi \u010dasto nav\u0161t\u011bvoval.<\/span><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st sv\u00e9 \u010d\u00e1st sv\u00e9 fotografick\u00e9 dokumentace lidov\u00fdch staveb z\u00a0velk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u00fazem\u00ed tehdej\u0161\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky (v\u010detn\u011b Podkarpatsk\u00e9 Rusi) po\u0159\u00eddil v\u00a0letech 1915\u20131929. Vynechal pouze oblasti os\u00eddlen\u00e9 n\u011bmeck\u00fdm etnikem (nap\u0159. Chebsko, Kru\u0161noho\u0159\u00ed a Lu\u017eick\u00e9 hory). Tak\u00e9 z\u00a0oblasti \u0160umavy poch\u00e1z\u00ed pouze n\u011bkolik sn\u00edmk\u016f. \u010c\u00e1st t\u00e9to fotografick\u00e9 dokumentace lidov\u00e9 architektury publikoval, nejprve v\u00a0obr\u00e1zkov\u00fdch \u010dasopisech <\/span>Zlat\u00e1 Praha<\/em>, \u010cesk\u00fd sv\u011bt <\/em><\/span>a pozd\u011bji postupn\u011b v\u00a0obrazov\u00fdch publikac\u00edch <\/span>Malebn\u00e9 Slovensko<\/em>, <\/span>s podtitulem<\/span> \u2013 pam\u00e1tky historick\u00e9 a stavitelsk\u00e9, uk\u00e1zky r\u00e1zovit\u00fdch kroj\u016f, staveb, um\u011bn\u00ed a \u017eivota lidu slovensk\u00e9ho, kr\u00e1sy p\u0159\u00edrodn\u00ed<\/em><\/span>, v\u00a0se\u0161itech vydal B. Ko\u010d\u00ed v\u00a0Praze 1920\u20131923, <\/span>D\u011bdina <\/em>\u2013 516 fotografi\u00ed lidov\u00fdch staveb v\u00a0republice \u010ceskoslovensk\u00e9<\/span>, s\u00a0\u00favodem Dr. Zde\u0148ka Wirtha, vydal Vesm\u00edr Praha v\u00a0roce 1925, <\/span>Kostel na d\u011bdin\u011b a v\u00a0m\u011bste\u010dku <\/em>\u2013 615 fotografi\u00ed c\u00edrkevn\u00edch lidov\u00fdch staveb v\u00a0republice \u010ceskoslovensk\u00e9<\/span>, op\u011bt s\u00a0\u00favodem Dr. Zde\u0148ka Wirtha vydali nakladatel\u00e9 Kvasni\u010dka a Hampl v\u00a0Praze roku 1929. Ve stejn\u00e9m roce pak vydal op\u011bt v\u00a0tomt\u00e9\u017e nakladatelstv\u00ed <\/span>C\u00edrkevn\u00ed pam\u00e1tky na Podkarpatsk\u00e9 Rusi <\/em>\u2013 272 fotografi\u00ed lidov\u00fdch staveb<\/span>, s\u00a0vlastn\u00edm \u00favodem.<\/span><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

K\u00a0vyd\u00e1n\u00ed m\u011bl p\u0159ipraveny je\u0161t\u011b dv\u011b dal\u0161\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9 obrazov\u00e9 publikace s\u00a0n\u00e1zvy: <\/span>M\u011bste\u010dko<\/em>, kde m\u011bly b\u00fdt publikov\u00e1ny sn\u00edmky lidov\u00fdch staveb, kter\u00e9 nebyly zahrnuty do p\u0159edchoz\u00ed <\/span>D\u011bdiny <\/em>\u2013 p\u0159edev\u0161\u00edm venkovsk\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9, technick\u00e9 a u\u017eitkov\u00e9 stavby (rychty, hospody, vodn\u00ed a v\u011btrn\u00e9 ml\u00fdny, pily, ryb\u00e1rny, mosty, l\u00e1vky, su\u0161\u00e1rny ovoce a studny) a d\u00e1le <\/span>Emp\u00edr v\u00a0\u010cech\u00e1ch<\/em> se sn\u00edmky um\u011bleck\u00fdch architektonick\u00fdch pam\u00e1tek i zd\u011bn\u00fdch venkovsk\u00fdch staveb z\u00a01. poloviny 19. stolet\u00ed. K\u00a0vyd\u00e1n\u00ed t\u011bchto publikac\u00ed v\u0161ak ji\u017e nedo\u0161lo z\u00a0d\u016fvodu, \u017ee se nena\u0161lo nakladatelstv\u00ed, kter\u00e9 by je bylo ochotno vydat. <\/span><\/p>\n

Od po\u010d\u00e1tku 30. let se Vavrou\u0161ek v\u011bnoval p\u0159\u00edprav\u011b k\u00a0vyd\u00e1n\u00ed velk\u00e9ho obrazov\u00e9ho <\/span>Liter\u00e1rn\u00edho atlasu \u010ceskoslovensk\u00e9ho<\/em>, k\u00a0n\u011bmu\u017e shroma\u017e\u010foval obs\u00e1hl\u00fd materi\u00e1l o jednotliv\u00fdch liter\u00e1rn\u00edch osobnostech ji\u017e dlouho p\u0159ed t\u00edm. Ten pak vydal ve spolupr\u00e1ci s\u00a0Arne Nov\u00e1kem a za podpory Ministerstva \u0161kolstv\u00ed a n\u00e1rodn\u00ed osv\u011bty a \u010cesk\u00e9 akademie v\u011bd a um\u011bn\u00ed. Prvn\u00ed d\u00edl atlasu vy\u0161el v\u00a0nakladatelstv\u00ed J. Otty v\u00a0Praze roku 1932 a druh\u00fd d\u00edl op\u011bt v\u00a0pra\u017esk\u00e9m nakladatelstv\u00ed Prometheus v\u00a0roce 1938. K\u00a0tisku p\u0159ipraven\u00fd t\u0159et\u00ed d\u00edl tohoto atlasu ji\u017e nevy\u0161el.<\/span><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed Vavrou\u0161kovy pl\u00e1ny na vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed monografi\u00ed jednotliv\u00fdch m\u011bst a <\/span>Atlasu \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f<\/em>, ke kter\u00e9mu m\u011bl p\u0159ipraven pot\u0159ebn\u00fd materi\u00e1l, byly ukon\u010deny \u00famrt\u00edm 6. \u0159\u00edjna 1939 v Praze. V\u00a0tomto roce vy\u0161la ji\u017e posmrtn\u011b jeho rom\u00e1nov\u00e1 publikace o mal\u00ed\u0159i Josefu Tulkovi.<\/span><\/p>\n

Obrazov\u00e9 a p\u00edsemn\u00e9 dokumenty i p\u0159edm\u011bty vztahuj\u00edc\u00ed se k lidov\u00e9 kultu\u0159e z\u00a0Vavrou\u0161kovy poz\u016fstalosti p\u0159edaly jeho man\u017eelka Bo\u017eena a dcera Anna n\u011bkolika pra\u017esk\u00fdm pam\u011b\u0165ov\u00fdm instituc\u00edm \u2013 N\u00e1rodn\u00ed galerii, Pam\u00e1tn\u00edku n\u00e1rodn\u00edho p\u00edsemnictv\u00ed, N\u00e1rodopisn\u00e9mu muzeu (dnes N\u00e1rodopisn\u00e9 muzeum N\u00e1rodn\u00edho muzea) a \u010cesk\u00e9 akademii v\u011bd a um\u011bn\u00ed (dnes Akademie v\u011bd \u010cesk\u00e9 republiky). Vavrou\u0161kova fotografick\u00e1 poz\u016fstalost \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed v\u00edce ne\u017e 13 tis\u00edc negativ\u016f a 15 tis\u00edc positiv\u016f je ulo\u017eena v\u00a0Masarykov\u011b \u00fastavu a Archivu Akademie v\u011bd \u010cesk\u00e9 republiky, fond Fotosb\u00edrka Bohumila Vavrou\u0161ka, a je postupn\u011b digitalizov\u00e1na; men\u0161\u00ed \u010d\u00e1st ji\u017e digitalizovan\u00fdch negativ\u016f v\u00a0po\u010dtu 1650 kus\u016f je ulo\u017eena v\u00a0Archivu N\u00e1rodn\u00edho muzea, fond Obrazov\u00fd archiv etnografie.<\/p>\n

Publikace Bohumila Vavrou\u0161ka<\/a><\/h5>\n
Literatura a prameny:<\/h5>\n